Zajímavosti



Vývoj včely   




Jak daleko létají včely?



       









Složité povinnosti včelařů a zemědělců

Včely zabijáci ...




Včelaříme pro radost ...

 

 
  


Výroba medu - video

        
 

 

 

 
Cukr se dá použít i jinak, ne jen k jídlu. Více zde ... 
 
Jak nám příznaky odhalují, co v těle chybí. Celý článek zde ...     

 
 
Včelám dali vědci na záda "batohy".
Celosvětově už vymřela více než třetina včelstev. Australští vědci přišli s metodou, jak by se, snad, dalo záhadě přijít na kloub. Více zde ... 
 
 
Sršni žihadlem šetří. Zato loví vosy a dobíjejí se sluneční energií.
Vosy se letos díky suchému a teplému jaru i létu množily opravdu rychle a efektivně. Vyhovovalo to i příbuzným včelám a sršňům, kolem kterých mezi lidmi koluje asi nejvíc mýtů a polopravd. Přitom je naše sršeň obecná spíše klidným a mírumilovným stvořením, které nás naopak zbavuje much a vos. Více zde ...

 

Američané nechovají včely, ale pokusné králíky.

Bush, M.: The practical Beekeeper. Beekeeping Naturally. X-Star Publishing Company, 2011. 629 s.

Michael Bush je dlouholetý praktik chovající asi dvě stovky včelstev. Ve zralém věku dospěl k přehodnocení celého průmyslového způsobu chovu, který je v USA standardem, a o svých zkušenostech s jeho revizí sepsal tlustou knihu. Středoevropskému čtenáři umožňuje pochopit, o kolik více jsou americká včelstva stresována než běžná včelstva evropská, ale současně také kriticky zhodnotit řadu "posvátných" pravidel včelaření běžných v evropském prostoru. Vzhledem k tomu, že katastrofy jako syndrom zhroucení včelstev (CCD) patrně nejsou způsobeny jediným faktorem, tj. ani dočasně zakázanými neonikotinoidy, ale spíše celkovým součtem různých negativních vlivů, to myslím stojí za úvahu. Celý článek zde ...

 
                                                            
Čínští sršni.

Je to čistokrevný zabiják, maniak v živočišné říši. Není uspokojený, dokud každý den nezakončí aspoň s padesátkou mrtvých včel, a když ho někdo nahněvá, troufne si i na člověka. Není ojedinělý případ, kdy čínští sršni napadli a zabili dospělého chlapa.                                             

Čínská kuřata nejsou největší problém.
S pocitem, že nejvíc naše životy ohrožují čínská kuřata, co se líhnou pod lampou na lodi a vyrůstají cestou v Číny do Evropy, máme zlé zprávy. Z této části světa přichází něco mnohem smrtelnějšího. Čínští sršni jsou vražedným nástrojem.
Vykrádají úly.
Hladoví sršni přišli do Evropy, kde mají svůj ráj. Jsou už v Británii a likvidují včely. Jejich invaze vypadá ničivě. Houf zabijáků vtrhne do úlu a vyvraždí všecko osazenstvo. Následně si vychutná medové hody. Brutální rowdies s křídly už atakují Spojené království a zprávy o šesti mrtvých přišly i z Francie. V tomto případě nešlo o včely, ale o lidi, kteří se jim chtěli postavit na odpor. První sršni byli ve Francii zpozorováni v roce 2004, a nejnovější studie zaznamenala 1,100 hnízd po celé zemi. Sršni se usadili blízko Bordeaux a pokračovali až na sever do částí Bretaně v severozápadní Francii. Množí se rychle, a usadí se každým rokem v nové oblasti.
Častou příčinou úmrtí po bodnutí je anafylaktický šok, slabší povahy můžou podlehnout i na infarkt pod silou jejich jedu. Je jen otázkou času, kdy je severní a východní větry dovanou i do České republiky a na Slovensko, protože všecky věci z Číny tu mají a tím i tendenci náramně rychle se tu rozšířit. Monstrum s vražedným žihadlem už letí i k nám.

Proti sršňům nebojujte.
Nenapínejte svaly, nechte si poradit a nechoďte proti těmto vrahům nějakým sprejem z drogérie. To, co platí na české a slovenské vosy je pro čínské sršně jako červená vlajka pro býka. Úřady varují, že pokud uvidíte ve svém okolí lítat sršně velkého jako palec dospělého chlapa, obraťte se na záchranné složky. Sršeň málokdy lítá sám, a když se do vás pustí, sanitka nemusí dorazit včas. 

Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) je druh jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Je to největší druh sršně na Zemi. Má takové množství jedu, že dokáže zabít oslabeného člověka. Více zde ... 

Včela na str.jpg